Prostředky na praní, mytí a čištění z obnovitelných zdrojů

K hospodářskému rozvoji společnosti je nutné zachování zdravého lidského rodu. Obojího lze dosáhnout jen za podmínek zachování přírodní rovnováhy. Tím, že lidstvo škodí přírodě, si může přivodit krátkou, a proto domnělou prosperitu. Ve skutečnosti si pouze podřezává větev, na které ve své evoluci stojí. Některá východiska můžeme alespoň v náznaku ukázat na příkladech dnes již tolik diskutovaných prostředků na praní, mytí a čištění.


Marketing a obchod

Vlastnosti prostředků na praní, mytí a čištění jsou obvykle prezentovány na několika základních efektech. U tekutých určených především na mytí, je zdůrazňována pěnivost ve vodě, dále rheologické vlastnosti, nejčastěji viskozita přípravku, která je nesprávně nazývaná hustota. Často se prezentuje i schopnost odstranění mastnoty a nebo skvrn z nesavého povrchu. V případě  prostředků na praní je podtrhována bělost vypraného prádla a nebo schopnost odstraňovat z textilu různé skvrny. Je určitým paradoxem, že mediální reklamy se soustřeďují na bílé prádlo a zcela pomíjí třeba barevné reklamní ubrusy z restaurací a picerií.

Je na spotřebiteli, aby na základě těchto informací si vytvořil svoji představu o kvalitě a rozhodl se  pro zakoupení toho či onoho prostředku nebo přípravku. V obchodě své představy doplní ztvárněním obalu, případně vůní a je rozhodnuto. Na tomto principu se rozvinulo celé průmyslové odvětví. Literární prameny se shodují v tom, že na světě se vyrobí a spotřebuje 8,6 milionů tun prostředků na mytí, praní a čištění v hodnotě 7,1 miliardy liber. Světové rozdělení trhu přibližuje následující graf:

graf č. 1

Domácnosti za prostředky na mytí, čištění a praní utratí ročně 2, 8 miliardy liber, což představuje téměř 40 % spotřeby.

Vývoj smáčedel se ubírá po spirále?

Nedílnou a hlavní součástí prostředků na mytí nebo praní jsou smáčedla - povrchově aktivní látky. Tak jako všechno na světě, prošla i smáčedla složitým vývojem. Měnila se jak chemická podstata, tak technologie výroby. Nejstarší dochované informace se týkají používání rostlin k očistě těla i předmětů. Mýdlo je lidstvu známo již 3 500 let. Časovou osu vývoje smáčedel ukazuje následující obrázek číslo 1.

 

obrázek č. 1

obrázek číslo 1

 

Obrázek zachycuje, velmi zajímavou evoluci. Je zřejmé, že s rozvojem techniky dochází k odklonu od ryze přírodních produktů. Člověk, jakoby se v určité etapě přímo opájel  výrobou nových sloučenin, které stvořil silou svého rozumu. Prakticky bez hranic byly možnosti, které mu nabízelo ovládnutí chemické syntézy a technologie. Nevyčerpatelné se zdály i zásoby surovin, především uhlí a ropy. Byla to doba, kdy společnost ujišťovala sama sebe, že vítězí nad přírodou.

Složitost procesů vyžadovala hlubší znalosti, preciznost řízení a ekonomický tlak si vynutil podstatně podrobnější studie. Lidská společnost si také začala připouštět, že surovinové zdroje nejsou nevyčerpatelné. Celková situace se stává ještě dramatičtější, neboť společnost si začíná uvědomovat vážné riziko spočívající v  ohrožování existence svého živočišného druhu a to nejen uvolňováním energie atomového jádra, ale hlavně devastací vlastního domova-planety Země. Euforie i ekonomická prosperita pomalu ustupuje a člověk je nucen hledat nové cesty svého průmyslového a ekonomického rozvoje. Začíná chápat, že civilizace se může rozvíjet jen v souladu s odvěkými přírodními zákony. To se odráží i v naší časové ose. Z hlediska chemické podstaty smáčedla dochází k renesanci zájmu o přírodní sloučeniny, avšak zásadní odlišnost spočívá nejenom v  technologii  jejich výroby, ale i aplikace.

Harmonizace  s přírodou nová forma rozvoje

Nejde tedy, jak často mnozí namítají, o návrat do doby kamenné, jeskyní a doby loučí. Jde o složitý proces harmonizace rozvoje civilizace s přírodou. K lepšímu osvětlení snad poslouží následující  příklad.

Některé druhy svlačců obsahují v podzemních částech rostlin látky, které při styku s vodou pění. Jedná se o sloučeniny, které se chemicky řadí mezi glykosidy. Ty jsou biologicky odbouratelné a lze z nich připravit čistící prostředek pouhou macerací ve vodě s troškou sody. Sbírání svlačců, jejich macerace, skutečně odpovídá době dávno minulé, kdy se svítilo loučí. Moderní věda však umožňuje tyto sloučeniny synteticky  připravit bezodpadovou technologií a postavit na nich  přípravky, které jsou svými účinky dokonce lepší, než prostředky vycházející z umělých, přírodnímu prostředí neznámých, smáčedel 1.

K těmto principům se velmi hlasitě přihlašují především koncerny mající své kořeny v jihovýchodní Asii. Harmonizaci své produkce s přírodou pokládají za nosnou formu rozvoje celého odvětví průmyslu surfaktantů. Příkladem je koncern Lion Corporation z Japonska Podle představitele své výzkumné základny T. Yanagawy 2 spatřuje v této formě průmyslového rozvoje dokonce pokračování v pradávných kulturních tradicích této oblasti. Perspektivu rozvoje průmyslu na principu harmonizaci produkce s přírodou koncern pokládá za nejpodstatnější a nejpřirozenější uplatnění lidského tvořivého ducha. U západních  technologií se podle pana Yanagawy vytratily sebereflexy člověka, které jsou v podstatě smyslem jeho vlastní činnosti.

Další, velmi významný japonský průmyslový gigant s prakticky celosvětovou působností, je Kao Corporation. Před několika lety tato společnost vstoupila i na trh České republiky. Surovinovou základnou této společnosti jsou především přírodní, obnovitelné zdroje. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit jejich vysokou kvalitu, která tvoří základ nepřeberného množství aplikací. Není proto překvapující, že M. Tsumadori 3 , jako vedoucí vědecký pracovník, může představovat projekty, jejichž podstatou je využití nových vědecko-technických poznatků vedoucích ke snižování dávek  prostředků např. na praní. Množství přípravku se tak pohybuje mezi 15 - 30 g na 30 litrů pracovní lázně. Podle pana Tsumadori nachází tento prostředek uplatnění v průmyslových prádelnách.

V souladu naznačenými principy a ve spolupráci s firmou Kao Corporation jsem vyvinul rovněž prostředek na praní, který na tuzemský trh uvádí česká firma DonGemini,  Prostředky si jsou podobné nejenom dávkováním, ale společné mají i spotřebitele - průmyslové prádelny. Podle grafu rozdělení světového trhu, ale i podle` trendu bělosti`, který vzpomíná ve svém referátu pan Tsumadori, lze soudit, že západní marketingový styl se dotýká i japonského trhu. Dávkování prostředků, jako důsledek technického pokroku, totiž spotřebitelská veřejnost na přelomu tisíciletí dostatečně nevnímala, proto tento ukazatel stále ještě nepatří mezi marketingové efekty. Vyplývá to z následující tabulky dávkování některých prostředků na praní:

Porovnání pracích prostředků:

Sypké prostředky

Balení

Průměrná cena za balení

 

dávka na 5 kg prádla

Počet dávekz balení

Náklady na 1 vyprání Kč

Prům. roční náklady Kč

kg

v ml

 

ARIEL

9

599,-

212

42

14,-

5.824,-

BIOMAT BONUX

9

389,-

212

42

9,30

3.853,-

BOLD 2v1

9

529,-

212

42

11,90

4.943,-

COLON

9

299,-

215

42

7,10

2.953,-

JELENA

9

339,-

170

53

6,40

2.662,-

OMO

10

479,-

300

33

14,50

6.032,-

PALMEX

9

535,-

215

42

12,70

5.283,-

PERSIL

10

599,-

215

46

13,-

5.408,-

REX

9

399,-

215

42

9,50

3.952,-

Sa8 color

3

940,-

100

30

31,30

13 020,-

TIX

9

530,-

212

42

12,40

5.158,-

DonGemini

5

399,-

100

50

7,98

3.320,-

Sypké prací prostředky vhodné pro praní prádla kojenců,dětí a alergiků

LOVELA

2,8

259,-

100

28

9,20

3.827,-

Sa8 baby

2,5

960,-

100

25

38,40

15 974,-

DonGemini

5

399,-

100

50

7,98

3.320,-

Tekuté prací prostředky

ARIEL

1,5

239,-

66

23

10,50

4.368,-

LOVELA

1,5

215,-

120

13

17,30

7.197,-

PALMEX

1,5

209,-

75

20

10,40

4.326,-

PERSIL

1,5

229,-

75

20

11,40

4.742,-

Sa8 delikate

1,0

490,-

30

33

14,90

6 198,-

DonGemini gel

1,0

159,-

40

25

6,36

2.645,-

Poznámky : - - Průměrné roční náklady rodiny : 2 dospělí+2 děti

ð      tato rodina pere za rok v průměru 416x

ð      DonGemini jsou kvalitativně srovnatelné výrobky s Sa8

Za marketingový efekt pokládat harmonizaci produkce s přírodou, je prakticky nemožné. Tak stále převládají na trhu prostředky postavené na produktech `tvrdé chemie` představované svými efekty, které samozřejmě mají i produkty vycházející z ` naturálních smáčedel`. Za těchto podmínek je pouhá orientace pro spotřebitelskou veřejnost, natož rozlišení, velmi obtížné.

Realizace, zkušenosti, výsledky

Přes všechny těžkosti a složitosti však i v Evropě a Spojených státech dochází k renesanci zájmu harmonizovat civilizační činnost společnosti s přírodou. V oblasti detergentů se podobně jako v jihovýchodní Asii rýsují dva základní nosné pilíře celého procesu.

V prvé řadě se jako výchozí suroviny čím dál více využívají cukry, přírodní vosky a rostlinné oleje např. kokosový olej a v našich podmínkách olej řepkový. Příkladem jsou estery cukrů s vyššími mastnými kyselinami, které se používají jako emulgátory v kosmetice a potravinářském průmyslu. Polyglykosidy, jak se ukazuje, nalézají širší uplatnění.

Druhým pilířem je zvyšování účinnosti samotného výrobku. V podstatě je to jediná věcná možnost výrazného odlišení produktů na bázi `naturální smáčedel`. Tento rozdíl se projevu právě podstatně nižším dávkováním.

Za 'naturální smáčedla' jsou většinou pokládány povrchově aktivní sloučeniny na bázi cukrů nebo původem z jiného přírodně obnovitelného zdroje, biologicky snadno odbouratelné a netoxické. Pro ilustraci je uvedena skupina smáčedel  mající za základ molekulu cukru.

Lauryldiglukosid

Lauryldiglukosid

Stearylester kyseliny cukrové

Stearylester kyseliny cukrové

Smáčedla na bázi cukrů inspirovala tým soustředěný kolem prof. Ing. J. Jarého, DrSc.  k celé řadě různých studií pro jejich širší využití. Tak byla úspěšně prověřena skupina derivátů polyglykosidů mající nejenom vlastnosti smáčedel, ale i komplexotvornost podobnou sloučeninám na bázi polyfosfátů. Tyto sloučeniny  byly obchodně označena názvem Qiny. Podobné vlastnosti se ukázaly i v případě iontových gemin a cyklodextrinů. Naznačné sloučeniny  byly studovány nejenom u nás, ale na řadě pracovišť v zahraničí. Především v  Koreji, ale také  Gruzii. Nové poznatky se pro celý tým staly se východiskem pro formulaci pracovních lázní na praní bezsilikátů a polyfosfátů. A naše, česká,  bezfosfátová a bezsilikátová technologie praní vzbudila zájem nejenom v tuzemsku, ale i v zahraničí.

Např. prádelnu Lupra s.r.o. organizační složku Luhačovice, kde je uvedená technologie v provozu,  navštívila delegace z Gruzie vedená ministrem vlády pro regionální rozvoj panem Gagotidzem. (na snímku vlevo) Návštěvu inicioval  Prof. Gakochidze DrSc.( na snímku uprostřed)  Řadu let spolupracuje s prof. Ing. J. Jarým, DrSc.( na snímku vpravo) a s velkým zaujetím sleduje origánální způsob náhrady polyfosfátů a polysilikátů v prostředcích na praní.

Podle Prof. Gakochidzeho polysilikáty a polyfosfáty  z prostředků na praní, které zůstavají v podobě reziduí v prádle,  jsou příčinou řady vážných onemocnění. Závislost Gruzie na dovozu prostředků na praní z Turecka, stejně jako v případě okolních států, znemožňuje aktivně realizovat moderní trendy v tomto odvětví. Pan ministr Gagotidze  spatřuje v realizaci technologií postavených na těchto trendech reálnou možnost nejenom ekonomického rozvoje  regionů, ale i ozdravění životního prostředí.  Dále uvedl, že v rámci svých povinností procestoval téměř celou Evropu a v souvislosti s tím se zajímal o tuto problematiku. Prádelna Lupra s.r.o., organizační složka Luhačovice je první, kde vidí bezfosfátovou a bezsilikátovou technologii praní realizovanou na kontinuální pračce.

O svých zkušenostech s přechodem na bezfosfátovou technologii se s hosty  podělil ředitel prádelny Miroslav Studeník. ( na snímku v popředí) uvedl, že zkušenosti s tradičními složkami pracovní lázně má od roku 1984. Technologie byla tenkrát postavena na soustavě Alfa nebo Zenit. Koncem devadesátých let byla kvalita praní dodavateli prostředků hodnocena velmi kladně, ale spokojenost zákazníků silně klesala. Na nemocničním prádle se začaly objevovat nevypratelné skvrny připomínající  krev. Koncem roku 2001 se situace zhoršila natolik, že hrozil kolaps provozovny. Nezbývalo v dané chvíli nic jiného, než se rozhodnout pro jinou technologii, která by alespoň opravňovala k naději, že je východiskem z této složité situace. Pana Studeníka, jak prohlásil, zaujala skupina kolem prof. Jarého, kde technologické práce vedl Ing. J. Kostkan. Překvapen byl především precizností analytických metod, ze kterých vycházela příslušná technologická opatření. Stal se svědkem, jak tým realizoval proces praní v bezfosfátový a bezsilikátových pracovních lázních ve velmi tvrdé vodě s výborným výsledkem v prádelně nemocnice Šternberk. Pan Studeník vzpomíná, jak si právě v těchto okamžicích počal uvědomovat, že  do oboru prádelenství je  vnášen nový pohled postavený na znalosti a kvalifikovaném zkoumání příčin a souvislostí. Od toho už byl jenom krok zapojit se do činnosti celého týmu.

Na prádelně Lupra byla situace velmi složitá a to jak z  technologického hlediska, tak v rovině  myšlení i kvalifikace některých zaměstnanců. Realizace byla  složitá operace, kde hlavní obtíže byly způsobeny nekalou činností konkurence. Vzájemnou důvěrou a spoluprací všech, kterým na prádelně záleželo se však podařilo překonat všechny překážky. Za hlavní přínos technologie postavené na soustavě Don Industry  pro svoji prádelnu pokládá:

  1. Stabilizaci a rozšíření zákazníků v důsledku podstatného zvýšení kvality praní

  2. Stabilizaci pracovního kolektivu předvedením reálných východisek

  3. Podstatné snížení zatěžování odpadních vod

  4. Snížení prašnosti prádla a tím zlepšení pracovního prostředí

  5. Zvýšení životnosti nábalů korytových žehličů a žehlící techniky

  6. Samočištění pracích strojů pracovní lázní ( nevznikají usazeniny)

  7. Odstranění inkoustů z prádla a z toho plynoucí snížení spotřeby prostředků na praní

  8. Snížení spotřeby vody a tím i energií

  9. Bezpečnost prádla - bez dermálních problémů u uživatele

 

Za největší úspěch však ředitel prádelny pokládá skutečnost, že byl touto realizací na jeho prádelně rozbit mýtus o nepostradatelnosti fosfátů a křemičitanů v pracovních lázních a bylo dosaženo kvalitativně lepších výsledků.

Prof. Jarý, DrSc. (vpravo) k tomu doplnil, že rezidua, tedy inkrustace,  a následné hnědnutí prádla je důsledkem podmínek, za nichž dochází k vazebným interakcím mezi silikátovou anebo fosfátovou složkou lázně na praní a celulozou, která je stavebním kamenem bavlněných anebo lněných vláken. Prof. Gagochidze objasnil, že podstatou praní jsou právě nevazebné interakce složek lázně.

Hosté se seznámili s kvalitou prádla. Ocenili vysokou kvalitu vyprání, zvláště bělost ložního prádla a měkkost froté ručníků. Byli překvapeni jak rychle jsou teoretické poznatky realizovány v praxi. Hosté i hostitelé se shodli v tom, že luhačovická prádelna a technologie postavená soustavou Don Industry  je ukázkou jedné z možných cest harmonizace činnosti člověka s přírodou. Luhačovická prádelna se tak stala vývojovou technologickou základnou, kterou zastřešuje společnost DonGemini s.r.o.

Ze slov ředitele prádelny je zřejmé, že začátek nebyl lehký. Bylo nutno projít novou cestou a získat zkušenosti.

Dalším příkladem, který dokumentuje efektivnost nových trendů vycházející z přírodní rovnováhy, je třeboňská prádelna Retre. Zavedení modulu na bázi Gemini v soustavě Don Industry potvrdilo vysokou účinnost těchto typů sloučenin, což vedlo k již zmíněnému, pronikavému snížení navážek prostředků na praní. Na vytvoření 30 litrů pracovní lázně na praní, což zhruba představuje objem vody v pračce používané v domácnosti, se pohybuje mezi 15 - 20 g. Kvalitu vypraného prádla dokumentují následující obrázky.

Ložní prádlo

Ložní prádlo

koupelnové froté soupravy

koupelnové froté soupravy

Hlavní ukazatel kvality je však neustále se rozšiřující okruh zákazníků.

Naznačené zkušenosti z průmyslových prádelen se promítají i do produktů společnosti DonGemini nejširší spotřeby pro domácnosti. Odlišnost  od drtivé většiny ostatních výrobků na trhu spočívá v tom že neobsahuje fosfáty a silikáty a  právě malou dávkou k dosažení požadovaného účinku. Nevšední spotřebitelský zájem však naznačuje, že v naší společnosti dochází k postupnému přehodnocování postojů nejenom k marketingovým tahům, ale hlavně k sobě samému a to nejenom přes běloskvoucí košili, ale i čisté řeky a zdravé lesy. Je to dokladem nesporné rostoucí úrovně a vyspělosti. Důkazem chápaní souvislostí a zájmu o hledání nových východisek, což je záruka budoucího rozvoje společnosti v souladu s přírodní rovnováhou.

Ing. Jan Kostkan

Literatura:

  1. Firemní materiály společnosti Union Karbide
  2. T. Yanagawa: J. Oleo Sci. 50,281-293 ( 2001)
  3. M. Tsumadori: J. Oleo Sci. 50, 367-372 (2001)

Doporučujeme